Môj príbeh: Hokkaido ken
S plemenem Hokkaido ken jsem se setkala poprvé v roce 2011. Musím říct, že mám celý život poměrně silnou citovou vazbu na Japonsko, i když vlastně ani nevím proč, ale cítím to tak. Vždy se mi líbilo plemeno Akita inu, ale protože jsem po operaci páteře, tak je Akita pro mě moc velká. Shiba je zase malá a povahově to není to, co jsem hledala. Když jsem úplnou náhodou objevila plemeno pejska Hokkaido, byla jsem okouzlená a také ztracená, protože od prvního setkání jsem nemohla tyto psy dostat z hlavy a začala jsem toužit po štěňátku, které bych přivezla k nám domů.
Mohla jsem se jet podívat na vrh dvou pejsků v Čechách. Bohužel oba byli zadaní, ale byla jsem z nich opravdu nadšená. To jsou tak krásní medvídci! Tak jsem se rozhodla, že si koupím fenku a čekala jsem na další vrh. Jenže krytí se nepovedlo, fence bylo dost let a byl předpoklad, že další štěňátka už asi mít nebude. Z toho důvodu jsem nakonec koupila štěně krátkosrsté kolie. Jenže po několika měsících přišla zpráva, že se majitelé fenky Hokkaido ještě rozhodli nakrýt a narodila se 4 štěňata. I když jsem doma již měla mladou fenku jiného plemene, tak jsem prostě neodolala a v 3/2012 jsem si koupila malou Kimi, červenou fenku Hokkaido z tenkrát posledního vrhu v ČR od manželů Fröhrových. Od té doby jsou tito pejsci našimi věrnými společníky.
S chovem jsem začínala prakticky od nuly, protože v té době byly informace o tomto plemeni velmi těžko dostupné, chovatelská základna vlastně téměř žádná a byla jsem postavena do situace "poraď si, jak umíš". Měla jsem tehdy dvě možnosti ... buď mít svého psa Hokkaido ken, užívat si život s ním a neřešit, jestli tady je nebo není rozšířený. Mým přáním ale bylo představit toto plemeno u nás tak, aby i další lidé viděli jeho krásu a úžasné vlastnosti mýma očima. A tak jsem se vydala druhou cestou a učila se o plemeni všechno od začátku, stylem "na všechno si musíš přijít sama".
Nutno podotknout, že tato cesta není rychlá a už vůbec ne snadná. Ale to, co se na začátku té cesty zdálo nemožné, se pomalu začíná stávat skutečností. Říká se, že když si něco člověk z celého srdce přeje, jeho přání se může splnit a vesmír mu pomůže. K naší první fence Kimi přiletěla za dva roky (v 8/2014) z Japonska bílá fenka Yuki.
Jsem šťastná, že Yuki je členem naší rodiny a proto mé velké poděkování patří také našim přátelům v Japonsku. Velkou zásluhu má chovatel Yuki pan Kazuteru Uno a také pan Kan Sato - přítel a rádce, který mi předal mnoho cenných informací a svých zkušeností z chovu plemene Hokkaido ken. Byl velmi trpělivý, na každou moji otázku mi vždy dal přesnou, rychlou a správnou odpověď. Dalo by se říct, že také přátelství s panem Sato bylo jedním z důvodů, proč jsem se nakonec rozhodla pokračovat v chovu. Jsem opravdu velmi vděčná, že díky přístupu pana Uno a pana Sato jsem mohla získat ty nejlepší možné rady k chovu plemene Hokkaido ken právě v zemi původu těchto mimořádně krásných a výjimečných psů. Přátelství s těmito zkušenými chovateli patří k těm nejcennějším.
Věci se s příchodem Yuki daly do pohybu ... vychovala jsem štěňátko, udělala jsem všechno pro to, abych ho mohla také zařadit do chovu, aniž bych měla přímo nějaký plán, co bude dál. Tedy ... plán jsem neměla, ale věřila jsem, že co se má stát, tak se stane. Pak jsem potkala Evu Syslovou a díky ní mohl z Japonska přiletět také náš Goro, který se stal v 6/2017 otcem 4 štěňátek z našeho vrhu C. Goro přijel v 11/2015, jeho chovatelem je pan Ken Miura. Goro žije v Českých Budějovicích se svým majitelem Gustavem. Při každém našem setkání je vidět, jak je s ním šťastný.
Nejnovějším přírůstkem v naší rodině bude malá Moya, bílá fenečka, která se narodila teprve v 10/2019 a ještě čeká u své maminky, až bude připravena opustit svou smečku a přidat se k té naší.
Když se mně někdo zeptá, jaký je Hokkaido ken pes, shrnu to zhruba následovně:
od útlého věku naprosto čistotný pes (byla jsem připravená na to, že budu k malému štěněti opět několikrát za noc vstávat a když to nestihnu, tak i nějakou dobu utírat loužičky - k mému velkému překvapení 8 týdenní Kimi prospala v klidu celou noc a ráno kolem sedmé disciplinovaně vyběhla ven ... pokud musela být doma, šla na připravenou podložku ... a tak jí to i zůstalo)
Z mého pohledu je to krásné a zajímavé plemeno, které není přešlechtěné a do dnešních dní si zachovalo přirozené instinkty divokého vlka. Ty jsou však v téměř nepochopitelném protikladu s mírou empatie a lásky, kterou je tento pes schopen své rodině dát. Má v sobě hrdost a vznešenost Ainů – původních obyvatel japonských ostrovů. Pes, který se podřídí svému pánovi jen tehdy, pokud usoudí, že je toho pán hoden. Lásku tohoto psa si majitel musí zasloužit, nelze ji získat za misku jídla. Když se ale hokkaido jednou rozhodne, že vás respektuje a miluje, tak celým svým srdcem a navždy.
A co přinese budoucnost? Dál chci jít touto cestou, po které jsem se vydala před několika lety. Mým přáním je rozšířit chovatelskou základnu v naší zemi a umožnit zachování těchto půvabných psů u nás, abychom se v budoucnosti nemuseli jen dívat na obrázky, jak toto plemeno vypadalo. Je třeba začít s tím něco dělat hned, nečekat další roky, než počty chovných jedinců klesnou na ještě dramatičtější úroveň, než je nyní. Ale protože jsem nebyla, nejsem a ani nikdy nebudu velkochovatel, který má doma 15 psů v kotcích, jsou moje možnosti v tomto směru limitované. Nebrání mi to ale oslovit vás všechny, kteří sledujete dění v naší malé chovatelské stanici, fandíte nám, případně čekáte na své štěňátko, až se narodí. Pokud někoho z vás zaujalo toto plemeno a chtěli byste se nějakým způsobem připojit k nám, kteří se snažíme pro rozšíření tohoto plemene u nás udělat možné i nemožné, ozvěte se, prosím. Jen pro upřesnění ... stále mluvím o chovatelství, které má smysl, ne o narození štěňat za každou cenu. Tento "drobný rozdíl" v přístupu k chovu je třeba mít na paměti. Všem, kteří jste dočetli až sem děkuji a těším se buď na setkání nebo alespoň na telefonickou nebo e-mailovou komunikaci, kde se dá též něco konstruktivního vymyslet :-).
Jana Janečková, Chovateľská stanica Amico di Boemia,
www.amico-di-boemia.cz
